Foto: Bernard Gagnon · CC BY-SA 3.0 · Wikimedia Commons · Zaznamenáno 2010
Zpět na mapu
Kostely a klášteryZkontrolováno
Klášter svatého Mojžíše Habešského
Místní název: دير مار موسى الحبشي
Dajr Már Músá al-Habaší, klášter svatého Mojžíše Habešského, stojí na skalním ostrohu nad roklí na východních svazích Antilibanonu, jižně od Nabku a asi 80 kilometrů severně od Damašku. V jeho kostele se dochovaly fresky z 11. až počátku 13. století. Klášter byl dlouho opuštěný, v letech po roce 1980 byl obnoven a dnes v něm žije mnišská komunita al-Chalíl syrské katolické církve.
Celý článek zatím není v češtině k dispozici. Přečtěte si ho v jazyce: Deutsch · English · العربية · Français · Türkçe · Español · Italiano · Русский · 中文 · 日本語 · 한국어 · हिन्दी · فارسی · اردو · Português · Nederlands · Svenska · Polski · Bahasa Indonesia · Ελληνικά
Časová osa
- 586
- 1058
- 12th c.
- 1208
- 1556
- 1981
- 1984–1991
- 1991/1992
Galerie
Doložený stav
Současný stav není doložen · stav k roku 1991
Návštěva
Žádné ověřené informace o návštěvě. Zařazení do atlasu neznamená, že je místo otevřené nebo bezpečné k návštěvě.
Jak se sem dostat
Doložené služby pro jízdy, ubytování a dopravu v guvernorátu Ríf Dimašk:
Zdravotnické služby v okolí
Vzdálenost vzdušnou čarou od tohoto místa. Data: OpenStreetMap, stav k 2026-10-30. Provoz neověřen – před cestou zavolejte.
Zdroje (12)
- Wikipedia (en): Monastery of Saint Moses the Abyssinian rev. 1362388477 · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (de): Dair Mar Musa al-Habaschi rev. 271686356 · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (ar): دير مار موسى الحبشي rev. 75150204 · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikidata · CC0 · 2026-10-30
- Wikipedia (el) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (es) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (fr) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (hi) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (it) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (pl) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (ru) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- OpenStreetMap · ODbL · 2026-10-30
Zkontrolováno · Naposledy ověřeno: 2026-10-30. Zkontrolováno položku po položce podle citovaných zdrojů (redakce s pomocí AI). Schválení odborníkem zatím čeká.
Kirchliche Zugehörigkeit: Syrisch-katholische Kirche (Wikidata P140, en, de, ar übereinstimmend). Quellenkonflikte: Wiederbegründung 1991 (de, ar: Ende der Restaurierung Sommer 1991) vs. 1992 (en); Ende des alten Klosterlebens 17. Jh. (de) vs. Aufgabe im 19. Jh. (en); Namensherkunft: Mose der Schwarze, ägyptischer Wüstenvater (en) vs. abessinischer Fürstensohn (de) bzw. aus Abessinien gekommener Mönch, zuvor im Kloster Mar Yaqub bei Qara (ar); erste Erwähnung 586 (de) vs. Manuskript des 6. Jh. (en). Die en-Zuschreibung dieses Manuskripts an Johannes Chrysostomos ist chronologisch fragwürdig und wurde nicht übernommen. Die ar-Wikipedia nennt den Diakon „يعقوب مراد“, die en-Wikipedia „Jacques Mourad“ – vermutlich dieselbe Person. Mitgliederzahl und Abt sind Stand der de-Wikipedia (2008 bzw. undatiert). Keine UNESCO-Listung. Zum heutigen Zustand und zu Ereignissen nach 2008 enthalten die Quellen keine Angaben; das Schicksal von Paolo Dall’Oglio wird in den Quellen nicht behandelt und daher nicht erwähnt.
Kirchliche Zugehörigkeit: Syrisch-katholische Kirche (Wikidata P140, en, de, ar übereinstimmend). Quellenkonflikte: Wiederbegründung 1991 (de, ar: Ende der Restaurierung Sommer 1991) vs. 1992 (en); Ende des alten Klosterlebens 17. Jh. (de) vs. Aufgabe im 19. Jh. (en); Namensherkunft: Mose der Schwarze, ägyptischer Wüstenvater (en) vs. abessinischer Fürstensohn (de) bzw. aus Abessinien gekommener Mönch, zuvor im Kloster Mar Yaqub bei Qara (ar); erste Erwähnung 586 (de) vs. Manuskript des 6. Jh. (en). Die en-Zuschreibung dieses Manuskripts an Johannes Chrysostomos ist chronologisch fragwürdig und wurde nicht übernommen. Die ar-Wikipedia nennt den Diakon „يعقوب مراد“, die en-Wikipedia „Jacques Mourad“ – vermutlich dieselbe Person. Mitgliederzahl und Abt sind Stand der de-Wikipedia (2008 bzw. undatiert). Keine UNESCO-Listung. Zum heutigen Zustand und zu Ereignissen nach 2008 enthalten die Quellen keine Angaben; das Schicksal von Paolo Dall’Oglio wird in den Quellen nicht behandelt und daher nicht erwähnt.