
Foto: Frank Kidner · CC BY-SA 4.0 · Wikimedia Commons · Zaznamenáno 1996
Kasr ibn Vardán
Místní název: قصر ابن وردان
Kasr ibn Vardán je byzantský komplex paláce, kostela a kasáren ze 6. století v Syrské poušti, asi 60 km severovýchodně od Hamá. Ruiny leží západně od silnice, východně od ní je stejnojmenná osada, která měla při sčítání v roce 2004 celkem 467 obyvatel. Podle anglické Wikipedie byl jeho sloh převzat přímo z Konstantinopole a jinde v dnešní Sýrii se nevyskytuje.
Časová osa
- mid-6th c.
- 562–564
- 8 Feb 2018
Galerie
Doložený stav
Současný stav není doložen · stav k roku 2018
Návštěva
Jak se sem dostat
Doložené služby pro jízdy, ubytování a dopravu v guvernorátu Hamá:
Zdravotnické služby v okolí
Vzdálenost vzdušnou čarou od tohoto místa. Data: OpenStreetMap, stav k 2026-10-30. Provoz neověřen – před cestou zavolejte.
Zdroje (11)
- Wikipedia (en): Qasr Ibn Wardan rev. 1378970530 · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (ar): قصر ابن وردان rev. 70738788 · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikidata · CC0 · 2026-10-30
- Wikipedia (el) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (es) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (fa) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (fr) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (it) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (pl) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- Wikipedia (ru) · CC BY-SA 4.0 · 2026-10-30
- OpenStreetMap · ODbL · 2026-10-30
Keine deutsche Wikipedia und kein deutsches Wikidata-Label; der Name wird unübersetzt verwendet. Bauzeit: Mitte 6. Jh. (en) und Inschriften 562–564 (ar) vs. „5. Jahrhundert“ im ar-Einleitungssatz (vermutlich Fehler). Lage: 60 km nordöstlich (en) vs. 60 km östlich (ar) von Hama. Palastform: ar nennt ihn sowohl „kreuzförmig“ als auch quadratisch – nicht übernommen. Der ar-Artikel ist sprachlich teils fehlerhaft (u. a. ein unverständlicher Satz im Architekturabschnitt) und vergleicht den Bau mit dem Azim-Palast; diese Vergleiche wurden nicht übernommen. Ein Verweis auf Kamel Schehade und seine Rolle bei der Restaurierung ist nur ein „Siehe auch“-Eintrag ohne Inhalt; Restaurierungsgeschichte offen. Kriegsschäden nicht dokumentiert. Einzige Fachliteratur: Ross Burns, Monuments of Syria (in en zitiert, nicht eingesehen).